Bomba z Utahu
(Softwarové noviny 10/1993)
WordPerfect 6.0 je konečně na světě a překonává všechna očekávání!
Čím více se pro mne počítače stávají obživou, nikoli zábavou, a čím víc se vývoj softwaru mění v bohapustý kšeft, tím méně se přiházívá, aby mě nějaký program skutečně nadchnul. Novému WordPerfectu se to podařilo dokonale.
Úplně první dojem je, že se vlastně nezměnilo vůbec nic. Po zcela mechanické instalaci, během níž jsem vyřídil dva telefonáty (jediné, co mne na chvilku vytrhlo, byl u textového editoru poněkud nečekaný dotaz na typ zvukové karty), bliklo notoricky známé okno a objevila se temná obrazovka zpestřená pouze lištou menu – tedy naprosto totéž, co u WordPerfectu 5.1. Tato kamufláž má patrně jediný důvod – aby se věrní wordperfekťáci nepolekali hned na začátku.
Skutečnost je totiž taková, že původní WordPerfect je nyní už jen bytelným soklem, na kterém trůní program úplně nový – s možnostmi, o nichž se verzi 5.1 ani nezdálo. Veškeré zvěsti tentokrát v žádném případě nelhaly; koneckonců nikoli nadarmo se Microsoft proti všemu očekávání odhodlal uvést na trh Word 6.0; zjevením nového WordPerfectu jsou totiž všechny předchozí textové editory pro DOS zakopány dva metry pod zem a zaházeny hlínou.
Celý vtip zdánlivě spočívá pouze v tom, že přímo v DOSu jsou náhle vytvořena „Windows“ (jinak ostatně dnes program, který chce jít s dobou, bohužel ani vypadat nemůže). Tato stránka věci je samozřejmě nejefektnější – komu se před pár lety snilo o editoru, který bude v DOSu fungovat jako pravý WYSIWYG. Je také tím, co se od nové verze WordPerfectu všeobecně očekávalo. Grafické režimy jsou k dispozici hned dva – normální (zobrazuje přesný layout textu včetně obrázků a tabulek, ale bez průběžných záhlaví, pat a okrajů papíru) a stránkový, na němž je úplně všechno. Nelze však editovat na dvou protilehlých stránkách – k jejich zobrazení slouží starý dobrý Print Preview, ovšem obohacený o takové roztodivnosti, jako je třeba nastavení „Thumbnails“ – tedy současného zobrazení až 255 stránek najednou.
Dříve strohá obrazovka nyní hýří barvami a lištami, kterých lze nastavit tolik, že skoro nezbývá místo pro text. Jediné, co chybí, je „ruler“ (tabelátor) a pravítka. Tabelaci lze ovšem přesně nastavit v exklusivně pojatém okně, do kterého se aktuální stránka pod „ruler“ prostě načte. Ovládání – včetně textového režimu – je zcela přepracováno: i když zbytky původních notně extravagantních horkých klíčů v programu stále straší, ty tam jsou bludné vrstvy temných a naprosto nepochopitelných obrazovek. Nyní je nahradila vcelku přehledná dialogová okna, jež neuvedou do rozpaků ani člověka, který s WordPerfectem ještě nikdy nepřišel do styku. Původní svéráz programu se tak sice postupně vytrácí do nenávratna, avšak rozhodně nikoli k neprospěchu věci.
Kompletně přepracován je i Help, který doznal zásadních změn k lepšímu už v předešlé verzi. Nyní jde již o naprosto standardní dialogová okna, doplněná navíc obstojným výukovým programem a tzv. „Coaches“ – sledem instruktivních oken, která i naprostého idiota postupně dokopou k správnému provedení některých složitějších procedur.
Tvorba tabulek probíhá v integrovaném plnokrevném Spreadsheetu, kterému k úplnosti chybí jen možnost generování grafů. Směr k multimédiím, jímž se patrně bude ubírat verze 7.0, naznačují zatím poměrně jednoduché funkce hypertextu a zvukového doprovodu. Z programu lze teď rovněž přímo faxovat.
Mimořádně radikální je posun kapacit editoru směrem k DTP. To vyplývá nejen z možností poskytovaných WYSIWYGem, ale například i z práce s obrázky, která teď probíhá způsobem standardním pro DTP – tedy chycením okna a jeho libovolným umístěním na stránce – dokonce včetně obtékání nepravidelných objektů textem, což taková Ventura přes veškerou snahu nezvládla dodnes. Naopak samozřejmě zůstávají některé nevyřešené problémy – např. s rotací textu apod. Zato však v článku o Ami Pro (viz dále v tomto čísle) uváděná nemožnost vytvoření oboustranně zarovnané, pevně ukončené řádky ve WordPerfectu 5.1 byla nyní odstraněna zavedením možnosti zarovnání „Full, all lines“.
Mistrovským dílem programu je ovšem práce s fonty. WordPerfect 6.0 je schopen akceptovat prakticky všechny formáty – od PostScriptu, přes TrueType, až po Intellinfonty a Bitstream. Pochopitelně při práci s češtinou to může poněkud váznout; v brzké době by však měl být k dispozici WP 6.0 pro Eastern Europe (přímou lokalizaci prý v Oremu zatím stále ještě zvažují). Při zkusmém natažení PostScriptového fontu kódovaného v tabulce 1250 (nikoli ovšem z produkce DTP Studia) se mi dařilo vytiskout češtinu velmi uspokojivě jak v PCL, tak v PostScriptu (problém byl jedině s příliš velkým kroužkem nad ů). S WYSIWYGem to už bylo poněkud slabší – jakžtakž fungoval jen při některých zvětšeních. Podotýkám ovšem, že tento článek je skutečně pouze prvním dojmem – konkrétně jsem si s programem hrál asi pět hodin (původně jsem zamýšlel věnovat mu ještě méně, ale neodolal jsem).
Po pravdě řečeno však největší dojem na mne udělala prostá skutečnost, že bez jakéhokoli nastavování a upravování editor v grafickém režimu správně načetl a vytiskl český text pořízený ve WP 5.1 (pro zobrazení v textovém režimu a vlastní editaci je ovšem nutné i WP 6.0 spustit s parametrem cp=895 nebo 852). Ono na tom ve skutečnosti nic principiálně překvapivého není – s ohledem na 12 znakových sad WordPerfectu (nyní mimochodem už čtrnáct – přibyly dvě arabské) a české vnitřní fonty tiskárny HPLJ 4.0. Avšak spatřit originální americký software pro DOS, kterak se bez problémů vypořádává s češtinou, se mi doposud ještě nikdy nepodařilo, takže jsem chvíli zůstal civět jako ono příslovečné tele.
Po bližším ohledání samozřejmě lze najít určité nedostatky – vnitřní fonty Packardu se nezobrazují věrně, ale substituují se podobnými; háčkované a čárkované verzálky a vysoké litery vypadají na monitoru poněkud připrcatěle – úhrnem však nic, co by mělo činit velké poblémy při lokalizaci. Výdobytky lokalizace předchozí verze (například speller) bohužel uživatelům nového WordPerfectu neposlouží vzhledem k tomu, že program používá zcela nového formátu – při pohybu v dlouhých dokumentech podstatně rychlejšího než byl předchozí, avšak stále ne tak rychlého, jako u MS Wordu.
Fascinující je funkce volby kódové tabulky při importu a exportu dokumentů – pokud vím naprosto bezkonkurenční (pomineme-li omezené možnosti T602). Na vybranou je z dvaceti kódových stránek pro 35 formátů textových editorů. Kromě toho lze přímo do tabulky načíst patnáct různých spreadsheetů (rovněž s možností volby kódové stránky) a přímo do okna deset grafických formátů (včetně Windows Metafile a Encapsulated PostScript). Aby toho nebylo málo, je k WP 6.0 automaticky přiložen také ConvertPerfect 2.0, vylepšený o možnosti konverze spreadsheetů a grafických formátů ve výše uvedeném rozsahu; na rozdíl od konverze provedené přímo WP 6.0 však v ConvertPerfectu stále přetrvává chyba z předchozí verze při převodu Í (WP 1,48) v tabulce Kamenických (konvertuje se na A s obrácenou čárkou – 1,32). Oběma společná je však bohužel neschopnost konverze z a do tabulky 1250 Eastern Europe Windows (ConvertPerfect sice toto nastavení má, ale české znaky stejně převádí chybně).
Ačkoli jsme probrali jen menší část novinek, bude už to nepochybně stačit, aby každý, kdo dosud používá jakýkoli DOSovský editor, důkladně zavětřil. Podrobně se WordPerfectu 6.0 a jeho srovnání s MS Wordem 6.0 budeme věnovat v některém z příštích čísel, nicméně už teď lze předpokládat, že dokud nebudou oba programy lokalizovány, bude WP 6.0 díky svým schopnostem takřka bezproblémové práce s češtinou (možná ještě výrazně vylepšeným ve verzi pro Eastern Europe) pravděpodobně jednoznačným favoritem. Každému, kdo nehodlá přejít na platformu Windows a přitom by rád vytvářel dokumenty na profesionální úrovni, lze nový WordPerfect už nyní vřele doporučit, zejména pak v kombinaci s HP LaserJet 4, s nímž si výtečně rozumí. Pro Windows samozřejmě i nadále mluví řada koncepčních výhod tohoto prostředí (ostatně WP 6.0 pro Windows by se měl objevit co nevidět); verze pro DOS na druhé straně přináší kromě nesporných ergonomických předností práce v textovém režimu také možnost použití na méně dokonalém hardwaru (grafický režim lze na pomalých počítačích používat jen pro definitivní úpravu dokumentu); po vychytání drobných mušek, které zatím nejspíš ještě bude mít, bude WordPerfect pro DOS také nepochybně daleko spolehlivější.
A ještě místo tečky. Nutnost komunikace: Uložit dokument – A/N, Odejít z WP – A/N, která mne dříve neskutečně iritovala při každém vypnutí programu, je nyní konečně odstraněna. Kombinací Home-F7 nebo volbou Exit je možné v případě, že v dokumentu nebyly provedeny změny, z programu vypadnout jediným stisknutím Enteru. Zaplať pámbů i za to.
Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU