Conanus vulgaris, C. & C.
Plzeňské nakladatelství Mustang potěšilo fanoušky dalším pokračováním conanovské ságy, tentokrát z pera nejklasičtějších klasiků mezi Howardovými epigony, pánů Cartera a de Campa. Jmenuje se to Conan bukanýr a pojednává to o tom, jak byl Conan bukanýrem, zachraňoval princeznu, oblažoval královnu Amazonek a nakonec spasil Hyborii před světovládou nejvyššího Setova mága. Ničím to nepřekvapí a ničím neurazí. Zkrátka Conan obecný, právě takový, jakým ho chceme mít.
Oběma pánům dlužno přiznat, že své tango válejí zatraceně dobře; zápletka se řítí snad ještě v rychlejším tempu, než v jakém tančil samotný Howard. Jeho nenapodobitelné, lékárnicky přesné vyvážení swordu a sorcery však přece jen nezvládli; magie od začátku jednoznačně dominuje. Ostřílení conanisté navíc možná namítnou, že se jejich miláček dal Amazonkami zajmout příliš snadno a osvobodil se až moc prostoduše. Jinak však – klobouk dolů; zejména po tom všem, co už člověk musel spolknout od méně kvalitních cesťáků firmy Conan.
Samotná novela je dosti krátká, takže vydavatelé pocítili nadmíru zdravou potřebu knihu něčím doplnit na standardnější rozměr. Omotali tudíž Conana bukanýra předmluvou a dvěma doslovy rovněž z pera pánů C. & C. (Carter: Bukanýři a černí mágové, Skutečný hyborský věk; de Camp: Vzpomínky na R.E.H.); třetí doslov sepsal jiný proslulý postconanovec Poul Anderson (Umění R.E.H.). Lze právem předpokládat, že pro řadu čtenářů budou tato adnexa dokonce cennější, než samotný, sice poutavý, ale jinak vcelku rutinní příběh.
Výhrady lze mít jedině k „nové výpravné edici“, jak vydavatelé svůj opus nazývají: ve Zhoufově obalu, společném všem svazkům, je vždy vyříznuto okno, kterým prokukuje nějaký dovozový obrázek Conana, vytištěný na poměrně tenkém papíru. Celé to nepůsobí ani v nejmenším výpravně. Naopak – odhlédneme-li od faktu, že na žádném z obou dosud vydaných svazků neměl obrázek absolutně nic společného s textem – je celá zvolená úprava dokonale samoúčelná a nepraktická. Kniha se špatně drží v ruce a obálka se v místě výřezu láme. Posledně jmenovanému nedostatku by se snad dalo odpomoci, kdyby se vydavatelé plácli přes kapsu a vytiskli stránku s ilustrací na 200g křídě. Rovněž by od nich bylo hezké, kdyby sjednotili transkripci místních názvů v textu a na přiložené mapce. Na té mimoto chybí podstatná část lokalit, v nichž se román odehrává (mapka je ve všech svazcích stejná). Sazba i překlad jsou za současného stavu knižní kultury dokonce lehce nadprůměrné, tzn. ještě ne tak špatné, aby se to nedalo vydržet.
(L. Sprague de Camp a Lin Carter: Conan bukanýr. Přeložil Stanislav Plášil. Obálka Martin Zhouf a Richard Hescox. Plzeň, Mustang 1995, 7000 výt. 208 s. 89 Kč)
hodnocení: ****
Úvodní strana SCI-FI KNIHOVNIČKY
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU